|
|
Stavebně-technický průzkum krovové konstrukce kostela sv. Františka Serafínského v Lipníku nad Bečvou
Hašová, Jiřina
Předmětem této závěrečné práce bylo provést stavebně-technický průzkum krovu kostela sv. Františka Serafínského v Lipníku nad Bečvou. Kostel je zapsán do státního seznamu jako památka pod registračním číslem 29870/8-485. Jedná se o goticko-renesanční stavbu z let 1590 až 1593. Krov nad presbytářem a chrámovou lodí je tvořen třemi patry hambalků, ležatou stolicí a věšadly. Cílem bylo odhalit biotické a abiotické poškození jednotlivých prvků krovu a určit rozsah poškození. Hodnocení krovu probíhalo na základě průzkumu smyslovými a přístrojovými metodami. Krov byl napadený převážně tesaříkem krovovým a hnilobou, zejména v místech, kde se vyskytovala zvýšená vlhkost. Převážně byly poškozeny pozednice a zhlaví vazných trámů. Na základě dosažených výsledků se navrhla sanační opatření, která směřují k zachování zabudovaného dřeva, které je ve vyhovujícím stavu. Práce se také zabývá dendrochronologickým datováním, kde byla snaha určit stáří konstrukce pomocí dendrochronologické analýzy. Krov nad chrámovou lodí a presbytářem byl datován do období 1769 až 1771. Další krovové konstrukce se nepodařilo datovat. Práce je doplněná o anatomické určení dřeva použitého v jednotlivých částech krovu. Dosažené výsledky poskytují informace pro plánovanou rekonstrukci památky s ohledem na její současný stavebně-technický stav.
|
|
| |
|
|
Zaměření a stavebně-technický průzkum krovové konstrukce kostela Sv. Matouše v obci Postřelmov
Mičunda, Jan
V této diplomové práci je posouzen stav krovu a věže kostela sv. Matouše v Postřelmově. Hlavním cílem je zakreslení, posouzení stavebně-technického průzkumu a dendrochronologického datování. Základním hodnocením je rozbor jednotlivých částí stavby a jejich typologie. U zakreslení je cílem zaměřit a vytvořit výkresovou dokumentaci krovu, včetně kostelní věže. Ve stavebně-technickém hodnocení je cílem zhodnotit konstrukční ochranu, nalézt, identifikovat a zjistit napadení biologickými škůdci a u dendrochronologického datování se pokusit zjistit přesný rok výstavby a letopočty případných oprav. Podle výsledků budou navržena sanační opatření, která směřují k zachování dřevěných prvků ve vyhovujícím stavu.
|
|
|
Dendrochronologické datování a stavebněhistorické hodnocení krovu kostela sv. Václava v obci Přísnotice (okres Brno-venkov)
Malachta, Radovan
Cíl práce byl zaměřen na dendrochronologické datování a stavebně historické hodnocení krovu kostela sv.Václava v obci Přísnotice. Dendrochronologické datování zdokumentovalo zahájení stavby krovu a následné opravy. Zjištěné letopočty byly porovnány s historickými daty pocházejícími z dostupných historických pramenů a internetových zdrojů Dendrochronologickému datování dřevin předcházelo druhové určení vzorků pomocí mikroskopických a makroskopických znaků dřeva. V části stavebně-historického průzkumu byla práce zaměřena na dřevěné konstrukce a jejich vývoj. Výsledek datování a stavebně-historického průzkumu upřesnil stavební vývoj krovu kostela sv.Václava v obci Přísnotice .
|
|
|
Dendrochronologické datování a stavebněhistorické hodnocení krovu kostela sv. Jana Křtitele v Hlučíně
Rataj, Tomáš
Cílem této diplomové práce, bylo provést průzkum a dokumentaci stavebně historického vývoje objektu kostela sv. Jana Křtitele v Hlučíně, okres Opava. Z dostupných zdrojů a literárních pramenů zmapovat historii krovové konstrukce a určit její typologii. Anatomicky zjistit zastoupení dřevin v jednotlivých částech konstrukce střechy kostela a pomocí dendrochronologické analýzy stanovit stáří odebraných vzorků. Práce se tedy zabývá metodickým dendrochronologickým postupem od odběru vzorků, jejich úpravy a následného měření, až po výsledky datování s porovnáváním pomocí statistických metod, v rámci určených českých a moravských standardních chronologií dřevin. Práce je z dostupných zdrojů doplněna o stavebně historický vývoj stavby. Výsledkem, na základě mikroskopických preparátů z odebraných vzorků, byla identifikována dřevina jedle. Proběhlo historické zhodnocení aspektů souvisejících se stavbou a definice stáří jednotlivých částí střešní konstrukce. Krov hlavní lodi byl datován do roku 1890, stáří krovu presbytáře byl určen do roku 1732. Krov nad hlavní lodí byl definován jako podélně vázaná krokevní konstrukce hambálková, se stojatou stolicí. Historické zhodnocení rozšířilo soubor dokumentace, kterou dnes o objektu kostela můžeme zanechat budoucím generacím. Datování stáří krovu kostela potvrdilo historický vývoj objektu a přispělo k celkovému zmapování, dnes již téměř zrekonstruované kulturní památky.
|
|
| |
|
|
Dendrochronologie vybraných autochtonních dřevin na gradientech prostředí
ČEJKOVÁ, Alžběta
Dendrochronologické metody a přístupy byly využity pro výzkum ekologických a historických aspektů vybraných lesních společenstev, jejich vývoje ovlivněného lidskou činností spojeným mimo jiné s historickým využitím dřeva. Práce se zabývala přírůstovými reakcemi autochtonních dřevin s rozdílným typem morfologie stavby dřeva v různých typech lesních společenstev zahrnujících smrčiny, olšiny a lužní lesy. Zároveň tato práce ukázala nutnost dynamického rozvoje regionálních chronologií pro Českou republiku.
|
|
| |
host ::
RSS.